Listopad 2008

Area 511/2 :

17. listopadu 2008 v 16:28 | MR.X
Duben 1955
Jeden z předních testovacích pilotů amerického vojenského letectva Tony Levier, na žádost Kelly Johnsona, pátrá po odlehlém místě na testování a vývoj nového letounu U2. Nachází daleko v Nevadské poušti jezero Groom. O několik dnů později se na toto místo vrací znovu spolu s Johnsem a zástupci CIA. Začínají základní práce na budování přístávací dráhy a centra oblasti Area 51.
Červenec 1955
Práce na budování oblasti jsou kompletní a stály přibližně 800 000 amerických dolarů. Byly vybudovány tři hangáry, kontrolní věž, přistávací dráha a několik mobilních budov. První letoun U2 byl k testování dopraven dne 23. července 1955.
Srpen 1955
První let U2 v Area 51.
Podzim 1956
Šest pilotů z SAC začalo trénovat v tajné oblasti na letounu U2.
Duben 1957
První havárie U2 nedaleko od základny. Pilot zemřel.
Červen 1958
Existence oblasti, zabírající 85 čtverečních kilometrů, byla oficiálně uzákoněna.
Září 1959
The USGS pořídilo první fotografie této oblasti, jako část pro zmapování prostoru kolem jezera Groom. Tyto snímky nejsou stále dostupné veřejnosti.
Listopad 1959
Na základnu byl dopraven nový typ letounu A-12. Úkolem nové mise bylo provést testy proti zachycení radarem.
Září 1960
Začínají první velké práce na celkovém rozšíření a modernizaci oblasti, a to za účelem plně vyhovět náročným požadavkům pro testování A-12. Prvním krokem bylo prodloužení a zlepšení povrchu přistávací plochy z dosavadních 5000 metrů na 8500 metrů. Práce byla hotova o měsíc později.
Konec roku 1961
Robert J.Holbury byl zvolen velitelem základny Area 51.
Začátek roku 1962
Tankovací nádrže s rozšířenou kapacitou 4 540 000 litrů byly úspešně dokončeny.
Leden 1962
Stávající zakázaný prostor kolem jezera Groom byl rozšířen.
Duben 1962
První úspešný testovací let A-12 Blackbird.
Květen 1963
A-12 havarovala při návratu na základnu asi 20 kilometrů severně od Wendoveru, ve státě Utah. Pilot vyvázl bez zranění.
Červenec 1964
A-12 havarovala při přistávání. Pilot se úspešně katapultoval asi 800 metrů od místa pádu.
Začátek roku 1965
Populace obyvatel základny dosáhla počtu 1835 osob.
Prosinec 1965
Další havárie A-12. Tentokrát ihned po startu.
Leden 1967
A-12 asi 120 kilometrů od základny letěla bez paliva a havarovala. Pilot byl zabit.
Srpen 1968
Geologický ústav Spojených států amerických pořídil několik vzdušných snímků oblasti. Fotografie byly až do roku 1994 veřejně publikovány mezi několika vyvolenými. Po roce 1994 byly stáhnuty americkou vládou z oběhu.
Listopad 1977
Prototyp nového letounu F-117A byl tajně dopraven do základny.
Prosinec 1977
První úspěšný let F-117A.
Květen 1978
Jeden ze dvou prototypů F-117A havaroval v Area 51.
Červenec 1979
Druhé F-117A také havarovalo asi 45 kilometrů od základny.
Květen 1981
Na základnu jsou dopravovány další dvě F-117A a taktéž znovu testovány.
Únor 1982
První prezentace F-117A pro přední technology americké letecké armády.
Duben 1982
První výrobní model F-117A havaroval v tajné oblasti při příležitosti předávacích letů pro americké letectvo.
Říjen 1982
Souhlas k testování druhého modelu F-117A.
Začátek roku 1984
Oblast 51 byla opět rázně rozšířena o 4000 čtverečních metrů na sever a západ.
Listopad 1984
První eskarda letadel F-117A odcestovala do nové lokality Tonopah Test Range asi 200 kilometrů odtud.
Červenec 1988
Sovětský špionážní satelit pořídil několik snímku základny, které později publikoval v několika vědeckých časopisech po celém světě.
Květen 1989
Bob Lazar poskytl první interview o oblasti Area 51 pro KLAS-TV v Las Vegas.
Říjen 1993
Další rozšíření hranic oblasti 51.
Duben 1995
Oblasti Freedom Ridge a Whitesides Peak, blízké k zakázané oblasti jsou oficiálně uzavřeny pro veškerou veřejnost.
1996
Začínají stavby na druhé přistávací ploše

Další Údaje o U.F.O. pokračování

17. listopadu 2008 v 16:27 | MR.X
UFO (pokračování)
1967 Manitoba, Falcon Lake, Kanada:
Očitý svědek Steve Michalak pozoroval z bezprostřední blízkosti přistání kotoučovitého UFO. Utrpěl přitom na těle popáleniny, které si vyžádaly několikadenní pobyt v nemocnici. Ani laboratorní analýzy, ani důkladné lékařské vyšetření nedokázaly vysvětlit příčinu jeho poranění. Rozbor půdy z místa přistání ukázal zvýšenou ardioaktivitu.
1968 Madrid, Španělsko:
5. září se pouliční provoz v Madridu parkaticky zastavil - tisíce Španělů sledovaly vysoko nad halvním městem letící trojúhelníkový objekt. když se vojenské letectvo snažilo o jeho identifikaci, UFO úžasně zrychlilo svůj let a brzy se ocitlo mimo akční rádius stíhacích letadel. Případ přiměl monisterstvo vojenského letectva k výzvě občanům, aby případná nová pozorování UFO neprodleně hlásili nejbližší služebně.
1969 Darling Downs, Austrálie:
Bombardér Canberra australských vzdušných sil se nad severní částí Nového Jižního Walesu bezúspěšně snažil dostihnout stroj UFO. Stovky lidí v Koygle i podél Darling Downu sledovaly po téměř tři hodiny doutníkovité těleso. Když se letoun Canberra snažil k objektu přiblížit, neznámý létající předmět beze stopy zmizel.
1970 Sachalin, Sovětský svaz:
Vlna pozorování UFO vyvolala paniku mezi obyvatelstvem, když se noc co noc zjěvovaly "létající talíře", mnohdy i ve velkých formacích. Tvrdí se, že při pokusu o jejich pronásledování přišel záhadně o život pilot vojenské stíhačky Mig.
1971 St. Lorenzen, Štýrsko, Rakousko:
Státní zaměstnanec Rudi Nagora z Mnichova, který zde trávil dovolenou, zpozoroval spolu se svou ženou poblíž Deutschlandsbergu stříbřitý kotouč, pohybující se mezi mraky. Nagora zmíněný objekt zachytil na sérii působivých fotografií. Manželé nagorovi složili místopřísežné prohlášení, že se nejedná o manipulaci ani o pokus mystifikace. Neobvklý úkaz navíc protvrdili i další turisté a rolníci.
1972 Durban, Jižní Afrika:
Posádka letadla Boening 727 krátce před přistáním v Durbanu navázala vizuální kontakt se světelným úkazem, který tajuplně manévroval. Světelná koule se přiblížila těsně k letadlu a pak zmizela stejně záhadně, jako se objevila. Kapitán Chester Chandler i jeho druhý pilot G. Koekemoer později řekli: "Tam venku bylo něco, co si prostě neumíme vysvětlit."
1973 Pascagoula, Mississippi, USA:
Přístavní dělníci Charles Hickson a Calvin Parker právě rybařili na řece Pascagoula, když se k nim začalo blížit zvláštní modré světlo, které postupně nabývalo podoby jakési kosmické lodi. Pak spatřili tři cizí bytosti a nevysvětlitelnou silou byli vtaženi do objektu, kde je osádka lodi podrobila lékařskému vyšetření. Po skončení procedury je pak znovu vysadila na břeh. Hickson a Parker utrpěli šok a museli být převezeni do nemocnice. Později se jich vyšetřovatelé nezávisle na sobě v hypnotickém stavu vyptávali, ale oba shodně trvali na své verzi únosu posádkou UFO.
1974 Söderby, Gustavslund, Švédsko:
Švédsko bylo postiženo vlnou ufonautských únosů, které vyvolaly všeobecný strach a hrůzu. Za dva měsíce byla zaznamenána více než stovka takových případů, přičemž některé z nich dokonce v odstupu pouhých dvou hodin. V nejvíce postižené oblasti Vallentuna zřídila domobrana pozorovací službu.
1975 Snowflake, Arizona, USA:
Travis Walton byl zasažen záhdaným modravým paprskem a poté vtažen do neznámého objektu. Pět jeho dřevorubeckých kolegů potvrdilo tento neuvěřitelný případ. Walton byl několik dní nezvěstný a po návratu informoval o svém únosu ufonauty, kteří jej lékařsky vyšetřovali. Všichni svědci události obstáli při zkoušce na detektoru lži. Pozn: O tomto únosu byl natočen film s názvem Oheň v oblacích.
1976 Teherán, Írán:
Světovou pozornost vzbudil případ, který se 19. září odehrál nad teheránem. Dva stíhací letouny íránských vzdušných sil se pokusili zastavit UFO, letící mnohonásobnou rychlostí zvuku. Z "mateřské lodi" se oddělilo menší těleso a zamířilo ke stíhačce. Při snaze na neznámého vetřelce vystřelit selhala zbraňová automatika včetně rádiového spojení i celého elektrického systému na palubě letadla. Pilotům nezbylo nic jiného než uniknout střemhlavým sestupem.
1977 Wedel u Hamburku, Německo:
Walter Schilling vyfotografoval talířovité létající těleso. Fotogrametrické zkoumání ukázalo, že na místě je stín, jaký by musel vrhat asi deset metrů velký objekt ve vzdálenosti zhruba 150 metrů od očitého svědka. Skeptici však přesto pochybují o pravosti snímku a domnívají se, že jde prostě o reproduktor z auta, vržený do vzduchu ze země.
1978 Kap Otway, Austrálie:
Pilot Frederick Valentich ohlásil setkání s neznámým létajícím objektem. Podle sdělení řídící věže zůstal už pak navždy nezvěstný.
1979 provincie Hunan, Čína:
12. září bylo několi nevysvětlitelných vyýpadků proudu v městech Xuging-long a Huai-hua. Současně s tím došla početná hlášení o pozorování zářivého UFO, které se nad dotyčnými městy vznášelo a vysílalo bílé paprsky.
1980 les u Redelshamu, letecká základna Woodbridge, Suffolk, Anglie:
Dva strážní důstojníci spatřili ve vzduchu objekt, snášející se prudce mezi stromy a proto se vydali k "místu zřícení". Našli tam trojúhelníkovitý objekt o průměru zhruba 2,5 metru a výšce asi 2 metrů, který vyzařoval silné světlo. Když se oba policisté přiblížili, UFO vzlétlo a mezi stromy manévrovalo směrem k blízké farmě. Těleso při letu vyplašilo pasoucí se dobytek a poté úžasnou rychlostí zmizelo na obzoru. Setkání s UFO bylo zachycenou na zvukový pás a druhý den se na místě našly zřetelné stopy přistání neznámého tělesa. Případ byl později potvrzen i oficiálně.
1981 Moskva, Sovětský svaz:
Po několik dní bylo ruské hlavní město zasaženo vlnou UFO. 23. srpna se pak objevil nejzáhadnější úkaz. Stovky lidí jako očarovány hleděly na oblohu, kde hotová flotila 17 podivných objektů letěla přes metropoli a pté zmizela severním směrem. Došlo také k elektromagnetickým poruchám a v mnoha okenních tabulích se objevily záhadné kulaté otvory.
1982 kosmická základna Bajkonur, Sovětský svaz:
Dne 1. června se o velký rozruch postarala dvě UFO, která manévrovala v blízkosti odpalovací rampy. Když pak následující den zvláštní komise případ zkoumala, objevila podivné strukturální změny. nýty konstrukcí se uvolnily, povolily i svařované části, a rovněž popraskaly tisíce okenních tabulek v nedalekých bytech personálu základny.
1983 Millwood, New York, USA:
24. březen byl ve státě New York dnem až dosud nějvětšího výskytu UFO. Mezi 19 a 22 hodinou hlásilo více než 2000 očitých svědků pozorování zářivých objektů ve tvaru bumerangu.
1984 Danbury, New York, USA:
Stovky očitých svědků včetně meteorologů a policejních důstojníků hlásily spatření velkého, nehlučně se vznášejícího objektu s rotujícími světly.
1985 provincie Gansu, Čína:
Při letu z pekingu do paříže pozorovala posádka letadla Boening 747 nesmírně rychlé UFO, které přeťalo dráhu Boeningu takovou rychlostí, že kapitán letadla Wang Shu-ting uvažoval o nouzovém přistání. UFO s odhadovaným průměrem 10 kilometrů(!) bylo později pozorováno i v jiných zemích.
1986 Fort Yukon, Aljaška, USA:
UFO "velké jako letadlová loď" a dva menší zářivě svítící objekty provázely Boening japonských aerolinií (JAL) na jeho cestě přes Grónsko, severní kanadu a Aljašku do Japonska. Zkušený pilot jenču Terauči mluví o "saturnovité kosmické lodi", která předváděla doslova neuvěřitelné letové manévry. Terauči měl přirozeně obavy o letadlo a viděl se nucen k riskantnímu, úhybnému manévru, zatímco kontrolní stanoviště potvrdilo "neidentifikovatelné rádiové echo". Oficiální vyšetřování amerického úřadu pro letectví nevneslo do věci žedné vysvětlení úkazu.
1987 Gulf Breeze, Florida, USA:
Manželé Ed a Frances Walterovi se obrátili na veřejnost se zprávami a fotografiemi ze svých pozorování UFO. Po delší dobu bylo okolí Gulf Breeze dějištěm záhadných aktivit UFO. Na 150 svědků zmíněné případy potvrdilo, nicméně vyprávění i "fotografické důkazy" Walterových zůstávají stále sporné.
1988 Portoriko, velké Antily, USA:
Stovky svědků z více míst hlásily pozorování kruhových a trojúhelníkových létajících těles obřích rozměrů. Vojenská letadla, útočící na objekty, se s nimi podle všeho střetla, ale objekty bez sebebmenšího zvuku náhle zmizely. Případ byl oficiálními místy popřen.
1989 Belgie:
Po delší dobu byla různými svědky pozorována jedna z největších vln UFO. Belgická armáda nasadila stíhací letadla,kterým však záhadná trojúhelíková tělesa dnadno unikla.
1990 Moskva, Sovětský svaz:
Šéf generálního štábu ruské protivzdušné obrany generál Igor Malcev prohlásil, že 21. března bylo přijato více než sto zpráv o pozorování UFO. Zmíněný objekt byl svědky popsán jako "kotoučovitý útvar se dvěma velice jasnými světly na okrajích".
1991 ruská kosmická stanice Mir, oběžná dráha Země:
Kosmonauti G. M. Manakov a G. M. Strelakov v interview časopisu Rabočaja Tribuna prohlásili, že během svého pobytu na stanici pozorovali 28. září UFO.
1992 Mexico City, Mexiko:
Mnoho očitých svědků hlásilo záhadné světelné úkazy nad hlavním městem a nad mezinárodním letištěm, kde byl fenomén zachycen radarovým systémem.
1993 Velká Británie:
V celé zemi došlo k rozsáhlým pozorováním, mezi nimi i ke sledování velkého krystalovitého útvaru. Britské ministerstvo obrany to přimělo vydat příkaz k důkladnému prozkoumání všech zaregistrovaných fenoménů.
1994 La Veta, Colorado, USA:
Stejně jako již předtím v Arkansasu, Novém Mexiku i dalších státech Unie došlo k nevysvětlitelnému a hrůznému mrzačení dobytka. Zkoumání ukázalo, že řezné rány byly vedeny precizně a za přítomnosti mimořádně vysokých teplot. V bezprostřední blízkosti děsivých nálezů byla hlášena přítomnost neidentifikovatelných světel.
1995 Pennine Hills, Manchester, Anglie:
Krátce před plánovaným přistáním Boeningu 737 v Manchesteru málem došlo ke srážce s neznámým trojúhelníkovitým létajícím objektem. V následujících měsících byla oblast zasažena vlnou pozorovaných úkazů UFO.
1996 Tel Aviv, Izrael:
V lednu byla z velké části Izraele hlášena masově hlášena pozorování "zářivých vejčitých objektů", jejichž původ zůstal neobjasněn, přestože byly mnohkrát zachyceny fotoaparáty i videokamerami.
1997 Phoenix, Arizona, USA:
Od března do dubna byly na obloze nad Phoenixem tisícovkami lidí pozorovány oranžově žhnoucí koule a trojúhelníkové objekty. Případy jsou potvrzeny početnými videozáznamy.
1998 Guayaquil, Ekvádor:
21. dubna se nad hlavním stadionem ekvádorského velkoměsta Guayaquil vznášelo doutníkové UFO v době, kdy tam tisíce lidí sledovaly fotbalový zápas s FC Barcelonou. Létající objekt byl nad stadionem vidět asi deset minut. Zápas byl přerušen a operátoři televizní stanice "Canal 7" zamířili své objektivy na UFO. Natočené záběry pak stanice hned druhý den vysílala.
1999 Puerto Arenas, Chile:
Také 23. května postupovala vlna úkazů UFO nad Chile. Pilot dopravního letadla jeden z nich pozoroval po celých 30 minut. Podle zpráv zaregistrovala zářící kotouč i letová služba letiště v Puerto Natales.
2000 Sydney, Austrálie:
jako již měsíce předtím byla i 10. ledna znovu hlášena pozorování neznámých oranžových koulí nad Austrálií. Mnoho svědků v jednom předměstí Sydney sledovalo trojici jasných oranžových světel. pozorovatelé shodně prohlašují, že nejdříve pomalu letěl jeden objekt z východu na západ a krátce po něm se vynořila další dvě světla, kterás ním tvořila tojúhelníkovou formaci. letová služba na letišti v Sydney nedokázala vysvětlit, zda se v tu dobu nemohlo jednat o formaci letadel. Potud tedy malá a samozřejmě neúplná chronologie úkazů UFO. Nicméně i v dané podobě názorně ukazuje, že dnes můžeme na obloze spatřit i jiné věci než létavice, světlušky, vysoko letící balóny, letadla s rozsvícenými přistávacími světly, měsíční svit mezi mraky, hejna ptáků, Eliášův oheň, kondenzační pásy nebo polární záři. To lze jen sotva popřít. Ale můžeme z toho automaticky vyvozovat, že nás navštěvují obyvatelé nějaké vzdálené hvazdy? Jako zdroj jsem použil knihu od Reinharda Habecka 10 000 let UFO.

Další Údaje o U.F.O.

17. listopadu 2008 v 16:26 | MR.X
UFO
Moderní doba UFO v podstatě nastala po druhé světové válce. Na obloze nad americkou Nebraskou zpozoroval pilot Kenneth Arnold devět zářivě světlých objektů, které se nad ním vlnitě pohybovaly. Noviny z toho poté udělaly ůlétající talíře". Zrodil se mýtus a svět psal rok 1947. Od té doby se celosvětová mánie UFO rozšířila v netušené míře. Pokud bychom chtěli z hlášených pozorování UFO vytvořit jakýsi obraz statistického průměru, pak by nám vyšel vznášející se, často i rotující kovový objekt, nebo difuzní světelný úkaz o průměru deseti až patnácti metrů. Mnohdy měl také barevná pulzující světla, dokázal se pohybovat obrovskou rychlostí a provádět bleskové manévry, jak ostatně potvrdily i radarové záznamy. Ve stále větším počtu byly také registrovány elektromagnetické fenomény i nálezy kruhovitých přistávacích ploch s ožehnutou půdou. mezi očité svědky zmíněných jevů patřili piloti, inženýři, radaroví technici, astronomové, policisté, politici i astronauti. Faktem tedy zůstává, že neminul jediný rok, kdy by ze severu i jihu, ze západu i východu našeho glóbu nepřicházely zprávy o záhadných zjěveních a nových senzačních manévrech neznámých létajících objektů. Nejlépe nám to ukáže chronologie případů těch nejneobvyklejších pozorování, únosů i kontaktů:
1947 Roswell,Nové Mexiko, USA:
Poblíž farmy se zřítil létající opbjekt. Americké vojenské letectvo dementovalo svou první zprávu, že se jedná o UFO - veskutečnosti spadl na zem meteorologický balón. Ale i tato verze byla později znovu dementována v tom smyslu, že se jednalo o balón špionážní, a roku 1997 bylo k tomu připojeno následující "odhalení": Šlo o radarové terče a gumové obaly. Badatelé v oboru UFO to dodnes popírají.
1948 Kentucky, USA:
Kontrolní věž Goodmanova letiště hlásila pozorování objektu ve tvaru disku. Kapitán Thomas Mantell měl záhadě přijít na kloub. Při pokusu o pronásledování objektu pilot se svým strojem záhadně havaroval. Oficiální verze: mantell při snaze dostihnout balón resp. Venuši přestoupil přípustnou výšku a nakonec následkem nedostatku kyslíku ztratil vládu nad strojem a zřítil se. Pravá příčina havárie je však dodnes záhadou.
1949 Montgomery, Georgia, USA:
Dva piloti společnosti Eastern Airline hlásili, že je právě "neuvěřitelnou rychlostí" minulo UFO. Setkání bylo tak těsné, že jejich DC-3 musel ostře vybočit doleva, aby se vyhnul kolizi. Pozorovatel na Robbinsově letišti potvrdil, že viděl neznámý objekt.
1950 McMinnville Oregon, USA:
Paulu Trentovi se podařilo udělat dva snímky "diskovitého létajícího objektu". Až dodnes žádná odborná analýza nezpochybnila pravost dotyčných obrázků. I podle dnešních znalostí nejsou padělkem a platí jako důkaz skutečnosti, že tehdy skutečně nad Trentovou farmou proletěl asi deset metrů velký objekt.
1951 Lubbock, Texas, USA:
Po delší dobu byly nad osadou Lubbock pozorovány formace létajících světelných úkazů. událost se podařilo zachytit na filmový pás. Oficiální verze: Hejna divokých kachen.
1952 Washington DC, USA:
Na obrazovkách třech radarových zařízení se objevilo sedm mimořádně rychlých objektů a totéž potvrdili i pozorovatelé na zemi. Vládní komuniké naproti tomu prohlásilo, že fenomén vyvolala termická porucha.
1953 West Malling, Kent, Anglie:
Britští vojenští piloti T.S. Johnson a G. Smythe startovali 3. listopadu v 10,00 dopoledne k běžnému pátracímu letu. Ve výši 6000 metrů navázali vizuální kontakt se "světlem, připomínajícím hvězdu", které se za chvíli od nich náhle obrovskou rychlostí vzdálilo. Radaroví technici celý případ potvrdili. Britské ministerstvo obrany oficiálně prohlásilo, že se jednalo o meteorologický balón, přestože sledovaný objekt měl podle údajů radaru průměr asi 120 metrů a proti úřednímu vysvětlení mluví i jeho zcela něobvyklé letové vlastnosti.
1954 Florencie, Itálie:
Přelet dvou záhadných létajících těles nad stadionem přerušil fotbalový zápas mezi Florencií a Pistoiou. 10 tisíc lidí užasle hledělo na létící tělesa na obloze, přičemž na celou Florencii se snášela podivná chlupatá vlákna. O události informovaly celostránkové zprávy po celé Itálii.
1955 Hopkinswville, Kentucky, USA:
Tři americké rodiny měly kontakt s cizími bytostmi. Langfordovi byli se svými třemi dětmi spolu s Billy Ray Taylorem a jeho ženou June na návštěvě u Elmara, Very, Johna a Alene Suttonových. Náhle byla jejich pozornost upoutána světelným paprskem, a proto se vyšli podívat ven. Tam spatřili oslnivou záři, zacházející poblíž farmy. Domnívali se, že šlo o padající meteorit, a proto se vraceli domů, ale náhle byli obklopeni jakýmisi trpasličími bytostmi. Rodinám se nakonec podařilo uprchnout na blízkou policejní stanici. Pro zmíněné setkání se dodnes nenašlo žádné rozumné vysvětlení.
1956 Paříž, Francie:
Letová služba pařížského letiště Orly zpozorovala na obrazovkách svých radarů signály dvakrát větší, než jsou obvyklé světelné body letadel. Piloti DC-3 Dakoty společnosti Air France letěli v podobném kurzu asi o 240 metrů níže než UFO. Radiový důstojník Beaupertuis dokonce objekt spatřil: "Je obrovský, má nejasné obrysy a na několika místech narudle plane." Případ byl ministerstvem pro civilní letectví oficiálně potvrzen.
1957 Vojenské letiště Edwards, Kalifornie, USA:
Dvouproudový letoun B-57 sledoval neznámý létající kotouč. Zkušebnímu pilotovi letounu Convair, který se nacházel v blízkosti, se podařilo událost vyfotografovat.
1958 ostrov Trinidade v Atlantiku, Brazílie:
Objekt UFO se 16. ledna přiblížil ke školní lodi Almirante Saldanha brazilského námořnictva. Lodnímu fotografovi Almiro Baraunovi se podařilo několik záběrů "létajícího disku", který třikrát překřížil ostrov Trinidade a provedl při tom řadu nějrůznějších leteckých manévrů. Brazilské námořnictvo snímky pdrobilo pečlivé analýze a uznalo je za pravé.
1959 Domsten, Švédsko:
Stig Rydberg a Hans Gustavsson zastavili svoje auto aby mohli prozkoumat podivné záření na blízké mýtině. Spatřili kotoučové těleso a malé bytosti, které se snažily oba muže vtáhnout do UFO. Zpětná hypnotická vazba prokázala, že Rydberg a Gustavsson nelhali. Ministerstvo vzdušné ochrany státu však odmítlo nařídit oficiální vyšetřování.
1960 Sverdlovsk, Sovětský svaz:
Poštovní letadlo AN-2P náhle zmizelo z radarových obrazovek cestou ze Sverdlovska do Kurganu a na jeho místě se objevil cizí létající objekt. Na místo byla vyslána pátrací jednotka a nakonec nalezla pohřešované letadlo na mýtině uprostřed hustě zarostlého lesa. Záhadou ovšem bylo, jak tam poštovní letoun přistál, protože místo k tomu nebylo dostatečně velké. Stroj byl zcela nepoškozený, pytle s poštou nedotčené, ale po sedmi mužích nebyla nalezena sebemenší stopa. Žádný z nich se také až dodnes neobjevil.
1961 Concorde, New Hampshire, USA:
19. září se udál jeden z nejproslulejších případů únosu ze strany UFO. Auto manželů Betty a Barney Hillových bylo náhle obklopeno záhadným světelným zdrojem. pak se ozval "elektronický impuls" a Hillovi byli zasaženi malátnou ospalostí. Když přišli zase k sobě bylo jejich auto na šedesát kilometrů od původního stanoviště. Vzpomínky manželů na události posledních dvou hodin zmizely. Od té doby také trpěli jakýmsi druhem šokového syndromu a proto vyhledali psychiatrickou pomoc. Ve stavu hypnotické zpětné vazby vyprávěli nezávisle na sobě stejný příběh: Cizí bytosti s nimi prováděly něpříjemné lékařské výzkumy. Je pozoruhodné, že přesně v době jejich únosu zaregistrovala radarová stanice na letecké základně Pease objekt UFO na obloze nad New Hampshirem.
1962 Milano, Itálie:
Malíř Gaspara de´Lamba pozoroval z okna svého domu černý bod, který se postupně zvětšoval, až se z něj vyklubal "létající talíř". De´Lamba udělal několik snímků saturnovitého létajícího tělesa, jehož průměr se odhaduje na sedm metrů.
1963 Kvang-tung, Čína:
Dopravní letadlo Li-2 bylo v říjnu na cestě z Kvang-tungu do Wuhanu po 15 minut sledováno třemi zářícími, neidentifikovatelnými létajícími objekty. Piloti během celé příhody podávali rádiem podrobné hlášení čínským leteckým úřadům. Po přistání byla posádka letadla vyslýchána na ústředí bezpečnosti letového provozu, cestující byli o události rovněž dotazováni a dostalo se jim pokynu, aby o záležitosti nemluvili.
1964 Socorro, Nové Mexiko, USA:
Policejní důstojník Lonnie Zamora se stal svědkem přistání UFO a spatřil i jeho dva neznámé cestující. Vlastní objekt popsal jako "teleso vejčitého tvaru s oranžovými a modravými plameny ve spodní části". Na místě přistání byly zjištěny otisky neznámého tělesa a sežehnutý půdní porost. Vyšetřování komise vojenského letectva potvrdilo, že Zamora je spolehlivý policejní důstojník, o jehož hodnověrnosti nelze pochybovat.
1965 Valensole, jižní Francie:
Rolník Maurice Masse odešel jako obvykle časně ráno za svou prací. Právě když se na poli chystal rozjet traktor, uslyšel nad sebou hluk. Zpočátku tomu nevěnoval pozornost, protože v místě často létaly vojenské vrtulníky. pak však spatřil asi sto metrů před sebou zvláštní těleso: bylo oválné, veliké jako běžné auto, opatřené kupolí a šesti přistávacími opěrami. Vedle stroje stály dvě postavy s obrovskými holými hlavami a zjevně si prohlížely polní vegetaci. V tu chvíli byl rolník zasažen nějakým paprskem a zcela ochromen. Po odletu tělesa s oběma ufonauty potřeboval Masse ještě dobrých 15 minut, než znovu získal kontrolu nad svým tělem.
1966 Tallahasse, Florida, USA:
Bývalý guvernér státu Florida Haydon Burns letěl s dalšími jedenácti osobami na palubě letadla Convair, když si spolu s posádkou povšiml dvou žlutavých koulí, kte¨ré jejich stroj doprovázely. Objekty letadlo opustily teprve po 65 kilometrech společného letu. Zmíněný politik později celou událost výslovně potvrdil a americké deníky obšírně informovaly o případu UFO, který tehdy vzbudil velký rozruch.

AREA 51 : Thomas Jorger

17. listopadu 2008 v 16:21 | MR.X
Letecká fotka
Píše se rok 1986 Muž jmenem Thomas Jorger pracoval v oblasti 51(lidi kteri tam pracuji tak tam pracuji celej život,uz nikdy nevyjdou za rodinou)ale tento muž byl malinko neshchopny kvuli nemu tam co si bouchlo...tak toho muže vyhodili a slíbíl,že tom nikomu neřekne co se tady deje a co tady je.Ale on řekl to znamym ti to povedeli taky znamym atd...a vlada si toho muze nasla a zabila!a pry ze tam pitvaj ufo maji tam letajici stroje a i nejaky ulomky meteoritu.Thomas Jorger pracoval jako dozorci a koukal cely dny na kamery co a jak kdo dela.

Oblast 51 - známá také jako Dreamland, oficiálně až někdy do roku 1994 vůbec neexistovala. Až po dlouhé době své existence (byla založena roku 1957) americká vláda, po sérii svědectví bývalých vědců, pozorování létajících talířů i havárií na základně přiznala, že "nějaká" Oblast 51 existuje.
Ale tato oblast, která se svou rozlohou blíží Švýcarsku, je prý jen obyčejná letecká základna US Air Force.
Ano, základna vzdušných sil tu skutečně je, nachází se v Nellis, ale je tu i mnohem více budov a hangárů, soustředěných převážně okolo jezera Groom.
Jsou zde i vesnice, kde žijí lidé, a nespočet silnic a cest. Vede tudy i dálnice č.375, které se ale od roku 1996 říká Mimozemská dálnice, právě proto že zde byly zpozorovány podivně vyhlížející i letící objekty.
Tato dálnice je také jedinou možností, jak se alespoň přiblížit (aniž by se vám něco stalo, samozřejmě je i mnohem více možností, ale je to poměrně nebezpečné) k centru Oblasti 51 - jezeru Groom.
Základna leží uprostřed pouště ve velmi hornaté oblasti a je krytá kopci a pohořími před zvídavými zraky.
Proto byste museli jet ještě dále mimo dálnici po malých prašných cestách, nebo jít po svých, což je také velmi trnitá a nebezpečná stezka - horko, hadi, strmé kopce a skály.
Nenajdete zde ploty ani zdi, ale určitě narazíte na cedule s nápisy: "Přísně střežená oblast", "Vstup na vlastní nebezpečí", "Použití zbraní proti narušitelům vyhrazeno"…atd.
Prostor této základny, ať ve vzduchu nebo na zemi patří k nejvíce střeženým na světě.
Na výše zmíněné základně v Nellis jsou připravené vrtulníky i stíhačky, které neustále střeží vzdušný prostor nad základnou.
Všude jsou detektory pohybu, kamery s termovizí a všemožná další zařízení, upozorňující na vetřelce.
Pokud byste se dostali příliš blízko, v mžiku by u vás byla jedna z hlídek v džípu, kterými neustále objíždějí hranice oblasti, a při nejlepším vás jen vyhodí se slovy, že je to střežená oblast a že tam nemáte co dělat.
Stávají se ale i horší věci - pokuty až do 6000 dolarů (cca.180 000 Kč), a také můžete být uvězněni na poměrně dlouhou dobu.
Není známo jestli někdy bylo použito nepřiměřené násilí, nebo jestli nebyl dokonce někdo zabit, každopádně kdyby to bylo nutné, ochranka by si nejspíše servítky nebrala…
Když budete na letišti, odkud startují letadla do Oblasti 51, chtít mluvit s ochrankou o místě kam letí, nesetkáte se zrovna s milým zacházením.
Sekuriťáci zakrývají a ničí kamery, nadávají, vyhánějí a vyhrožují.

Oblast 51 : Testované Letouny

17. listopadu 2008 v 13:03 | MR.X

Oblast 51 : Letouny

17. listopadu 2008 v 13:02 | MR.X

SR-75 Penetrator -Brilliant Buzzard nebo také zvaný ,, Mothershiop "

Je tajný nadzvukoví letoun USA ,který je nástupcem SR-71 ,
délkou 48-60 m rozpětím 30-35m. Je také často zaměňován s AX-17 Aurora nebo pokládána jednu z jejích variant . Letoun má zřejmě kombinované dvouúrovňově motory. První úroveň je klasický proudový motor fungující do rychlosti Mach 3-4 . Pak jsou turbíny vypnuty a motory přecházejí na zkapalnění vodík , který udělí letounu rychlost Mach 5-6 (ve 36 000 metrech ), po poslední modifikací až Mach 7 . Proto dosáhne jakéhokoliv místa na zemi za méně než 3 hodiny .
Hypersonycký let ve velkých výškách dává předpoklady k průzkumu nepřátelského území a možnému bombardování .

Také je nosičem ,, Skunk Works " letounů
SR-74 Scramp , XR-7 Thunder Dart a Aurora , které nemůžou startovat ze země , ale ve výšce 30 000 metrů .


UFO - Tvary

17. listopadu 2008 v 13:00 | MR.X
UFO kosmické lodě.

UFO SPACE SHIP

17. listopadu 2008 v 12:58 | MR.X
UFO vesmírná loĎ.

Area 51(Oblast 51/Oblast s omezeným přístupem)

17. listopadu 2008 v 12:54 | MR.X
Umístění: dno vyschlého jezera Groom Lake ve státě Nevada (asi 160 kilometrů severozápadně od Las Vegas)


Oficiální mapa končí 190 km severozápadně od Las Vegas v Nevadské poušti, zde se nachází tajné testovací území zvané též AREA 51, která se svojí rozlohou blíží k rozloze Švýcarska. Vstup do této oblasti je zakázaný a vzdušný prostor nad ní patří k nejvíce střeženým ve Spojených státech. Řeč je o území leteckých sil Nellis a základně jaderných zkoušek častěji známých jako oblast 51.

Oblast 51 byla založena v roce 1957 a plnila funkci jaderné základny, ve které letecká továrna Lockheed zdokonalovala výzvědná letadla pro potřeby CIA. Dodnes se tu testují nejnovější americké zbraně, mezi jinými tu probíhaly zkoušky s bombardérem B-2 Stealth , F-22 Raptor , Lockheed A-12b , F-117A Nighthawk , SR-71 Blackbird , U-2R/U-2S , XB-70 Valkyrie a hlavním letounem SR-75 Penetrator and X-7 Thunder Dart. Oblast 51 byla vždy obestřena tajemstvím. Americké letecké síly potvrdily její existenci teprve v roce 1994.
Na obrovité ploše Nellis Air Force Range existuje území, které je téměř pro všechny piloty světa tabu. Tomuto území se říká Dreamland.

Ať to zní jakkoli paradoxně, ani piloti z Nellis nejsou oprávněni vniknout do vzdušného prostoru nad tímto územím. Letci ho znají vzhledem k jeho pravoúhlému tvaru kromě jiného jako The Box (Bednu), ale bývá rovněž označován jako Red Square (Rudý čtverec). Této zóně je nutné se za každou cenu vyhnout. Všichni piloti, kteří létají kolem zmíněné oblasti dobře vědí, že poušení zmíněného zákazu může snadno skončit sestřelením a smrtí. Od 11.srpna 1961 je tato oblast - vzdušný prostor R-4808 - oficiálně vyhlášena za uzavřenou.

Dreamland neboli "Země snů" je skryta za vysokými horskými pásmy. Pohled na mapu odhalí, že tato nejvíce uzavřená oblast představuje území o rozloze zhruba 40 x 40 km, na němž se nacházejí dvě vyschlá jezera. Na severovýchod od obou jezer se nachází Groom Dry Lake. Ačkoli existují fotografie, které jednoznačně prokazují, že na jeho západním břehu je vybudována opravdu veliká vojenská základna a spousta věrohodných svědků, armáda i další oficiální místa hrají při dotazech na poslání tohoto komplexu už dlouhé roky mrtvého brouka.

Od roku 1957
se výrazně rozrostla a od 1990 se v ní nachází mj. nejdelší runway na světě (cca 14 kilometrů) pro SR-75 Penetrator and X-7 Thunder Dart .

Které najdete v tzv. Hangáru 18 , Tvrdí se, že stěny hangáru jsou profukovány chlazeným dusíkem, aby nebylo možno pozorovat vnitřek infračervenou kamerou .


Přehled známých událostí oblasti 51
čerpáno: http://tom-clancy.blog.cz/0603/oblast-51-prehled-znamych-udalosti
Duben 1955
Jeden z předních testovacích pilotů amerického vojenského letectva Tony Levier, na žádost Kelly Johnsona, pátrá po odlehlém místě na testování a vývoj nového letounu U2. Nachází daleko v Nevadské poušti jezero Groom. O několik dnů později se na toto místo vrací znovu spolu s Johnsem a zástupci CIA. Začínají základní práce na budování přístávací dráhy a centra oblasti Area 51.
Červenec 1955
Práce na budování oblasti jsou kompletní a stály přibližně 800 000 amerických dolarů. Byly vybudovány tři hangáry, kontrolní věž, přistávací dráha a několik mobilních budov. První letoun U2 byl k testování dopraven dne 23. července 1955.
Srpen 1955
První let U2 v Area 51.
Podzim 1956
Šest pilotů z SAC začalo trénovat v tajné oblasti na letounu U2.
Duben 1957
První havárie U2 nedaleko od základny. Pilot zemřel.
Červen 1958
Existence oblasti, zabírající 85 čtverečních kilometrů, byla oficiálně uzákoněna.
Září 1959
The USGS pořídilo první fotografie této oblasti, jako část pro zmapování prostoru kolem jezera Groom. Tyto snímky nejsou stále dostupné veřejnosti.
Listopad 1959
Na základnu byl dopraven nový typ letounu A-12. Úkolem nové mise bylo provést testy proti zachycení radarem.
Září 1960
Začínají první velké práce na celkovém rozšíření a modernizaci oblasti, a to za účelem plně vyhovět náročným požadavkům pro testování A-12. Prvním krokem bylo prodloužení a zlepšení povrchu přistávací plochy z dosavadních 5000 metrů na 8500 metrů. Práce byla hotova o měsíc později.
Konec roku 1961
Robert J.Holbury byl zvolen velitelem základny Area 51.
Začátek roku 1962
Tankovací nádrže s rozšířenou kapacitou 4 540 000 litrů byly úspěšně dokončeny.
Leden 1962
Stávající zakázaný prostor kolem jezera Groom byl rozšířen.
Duben 1962
První úspěšný testovací let A-12 Blackbird.
Květen 1963
A-12 havarovala při návratu na základnu asi 20 kilometrů severně od Wendoveru, ve státě Utah. Pilot vyvázl bez zranění.
Červenec 1964
A-12 havarovala při přistávání. Pilot se úspěšně katapultoval asi 800 metrů od místa pádu.
Začátek roku 1965
Populace obyvatel základny dosáhla počtu 1835 osob.
Prosinec 1965
Další havárie A-12. Tentokrát ihned po startu.
Leden 1967
A-12 asi 120 kilometrů od základny letěla bez paliva a havarovala. Pilot byl zabit.
Srpen 1968
Geologický ústav Spojených států amerických pořídil několik vzdušných snímků oblasti. Fotografie byly až do roku 1994 veřejně publikovány mezi několika vyvolenými. Po roce 1994 byly stáhnuty americkou vládou z oběhu.
Listopad 1977
Prototyp nového letounu F-117A byl tajně dopraven do základny.
Prosinec 1977
První úspěšný let F-117A.
Květen 1978
Jeden ze dvou prototypů F-117A havaroval v Area 51.
Červenec 1979
Druhé F-117A také havarovalo asi 45 kilometrů od základny.
Květen 1981
Na základnu jsou dopravovány další dvě F-117A a taktéž znovu testovány.
Únor 1982
První prezentace F-117A pro přední technology americké letecké armády.
Duben 1982
První výrobní model F-117A havaroval v tajné oblasti při příležitosti předávacích letů pro americké letectvo.
Říjen 1982
Souhlas k testování druhého modelu F-117A.
Začátek roku 1984
Oblast 51 byla opět rázně rozšířena o 4000 čtverečních metrů na sever a západ.
Listopad 1984
První eskadra letadel F-117A odcestovala do nové lokality Tonopah Test Range asi 200 kilometrů odtud.
Červenec 1988
Sovětský špionážní satelit pořídil několik snímku základny, které později publikoval v několika vědeckých časopisech po celém světě.
Květen 1989
Bob Lazar poskytl první interview o oblasti Areana 51 pro KLAS-TV v Las Vegas.
Říjen 1993
Další rozšíření hranic oblasti 51.
Duben 1995
Oblasti Freedom Ridge a Whitesides Peak, blízké k zakázané oblasti jsou oficiálně uzavřeny pro veškerou veřejnost.
1996
Začínají stavby na druhé přistávací ploše

oblast 51 Google Maps:

čerpáno:

z knihy: Area 51 Viewer's Guide, od
Glenn Campbell.

Tajná Fabrika , od Adalberta Bärwlfa .